Historie

Dobrovolný požární sbor v Liticích a malé ohlédnutí za jeho velkou historií

Nejen Liticemi zmítala v toku času mnohá neštěstí, vichřice, záplavy, neúrody, požáry, nemoci, války... a skupiny zde žijících obyvatel se s těmito nebezpečenstvími museli vždy nějak vypořádat. Za dávných časů bývala úspěšnost takovýchto vypořádání velmi často otázkou jejich další existence. Je zcela jisté, že se lidé pro boj či obranu formovali do skupin již v dávné historii, ale trvalo mnoho staletí, než se s pokrokem civilizace ustanovily sbory dobrovolníků na ochranu obcí a jejich obyvatel před požáry a dalšími pohromami právě tak, jak je známe dnes. Se všeobecným světovým a hlavně evropským rozvojem vznikla výrazná potřeba zřizovat a organizovat i určité záchranné struktury na ochranu, a to především majetku. Začaly tak vznikat dobrovolné požární sbory. Trvalo několik desítek let od vzniku prvního dobrovolného sboru v českých zemích, než se tak stalo i v naší obci.

V Liticích takový sbor vznikl v roce 1890, kdy se sešlo několik litických občanů v čele s učitelem Josefem Schraminem, jenž byl zároveň zvolen velitelem sboru. Ale již v dalším roce se velitelem sboru stal Jan Langmayer, člen tehdy nově zřízené obecní policie v Liticích. Sbor v Liticích dále rostl a tradičně čítal 33 členů - velitele, jeho náměstka, 4 družstva po 7 členech a 3 samaritány. Byl to dobrovolný požární sbor - německý - Freiwillige Feuerwehr Lititz. Založení sboru byla ojedinělá a významná událost. Z pohledu dneška, byl založen vlastně již v předminulém století; - k dnešním dnům je to asi 6 generací lidské populace.

Pro lepší orientaci vás nyní zveme na malou cestu do časů dávných. Představme si, že se nacházíme v roce 1890. Ještě zbývá 24 let do 1.sv.války, žijeme ještě v království českém, v rakouskouherské monarchii – v té době vládne císař František Josef I. a ten bude vládnout ještě 26 let. Až za 28 let, tedy v roce 1918 vznikne samostatný československý stát. V Národním divadle v Praze se odehrává teprve 9. divadelní sezóna. V té době již funguje železniční trať z Plzně do Železné Rudy i se železniční zastávkou Litice (dnešní Valcha). V okolí hornické kolonie na Valše – tehdy v Liticích, se v uhelných dolech ve velkém rube uhlí a spousta tehdejších litičáků sem přišla z velkých dálek za prací. Pořád jsme v roce 1890. Za 6 roků se teprve budou konat první novodobé olympijské hry, a až za 22 let se potopí v té době největší loď Titanic. Do založení českého hasičského sboru v Liticích zbývá ještě celých 47 let (tedy v roce 1937). V Liticích žije i s hornickou kolonií asi 2 tis.obyvatel, v Plzni jen 50 tis. a v Praze přibližně 160 tis. obyvatel, tedy asi jako dnešní Plzeň. První dobrovolný sbor v českých zemích funguje v tento rok už 26. létem, a to ve Velvarech. A až za neuvěřitelných a nekonečných 130 let, tedy přibližně za těch 6 generací, tady budeme my, a budeme nahlížet do té 130leté historie, z níž tak málo dneska víme. Bohužel, dnes již plně nezjistíme, kdo všechno se podílel na vzniku a hlavně pokračování dobrovolného požárního sboru v Liticích, neboť nikdo z těchto lidí již nežije, a navíc veškerá dokumentace sboru podle všeho zmizela ze světa s válečnými lety a fašismem. Dnes dokážeme identifikovat některá dílčí fakta třeba z kroniky Litic, jejíž první dochovaný díl se začíná psát roku 1850, nebo později z několika málo fotografií.

Požáry v historii

Nejstarší a také největší zaznamenané požáry v Liticích byly v 17. a 19. století, kdy oheň pohltil vždy několik stavení a stodol. 5. května 1876 v sousedních Šlovicích vyhořelo 8 stavení a 11 stodol. Tehdy situaci zachránila škadrona 25 dragounů z posádky v Liticích. O tři roky později, 8. září 1879, rovněž ve Šlovicích vyhořelo dalších 7 budov, když s hašením pomáhalo velké množství občanů z okolí včetně Litic. Pozdější požáry v Liticích se datují podle kroniky 16. ledna 1880 - 3 stavení, 21. srpna 1880 - dubový les, 27. září 1882 - střecha domu. 

Rozvoj technického vybavení a zázemí

Po založení sboru byla obcí zakoupena ruční potahová čtyřkolová stříkačka a 100 metrů hadic. V roce 1896 byla v chudobinci v dnešní Řepné ulici zřízena požární zbrojnice pro techniku. V r. 1910 pak byla zakoupena dvouproudová, čtyřkolová ruční stříkačka a 200 metrů hadic. 

Po roce 1918 dochází k postupné motorizaci hasičských jednotek včetně té litické. Původně ruční stříkačka, zmotorizovaná firmou Štěpánek a Kovařík v Kostelci n/L, byla slavnostně převzata 14. 6. 1925 a také hned vyzkoušena s hadicovým vedením ze Slavíkovi louky u řeky pod školou až na státní silnici k č.p. 142. Stříkačka byla vybavena 300 metry hadic.

Druhá zbrojnice pro stříkačku a zároveň garáž pro pohřební vůz byla postavena v roce 1930 za německou obecnou školou u kostela. V roce 1934 na přilehlém Budilově náměstí přibyla ještě věž na výcvik a sušení hadic. Zbořena byla v roce 1945. 

Zajímavosti z činnosti německého sboru a jeho zánik 

24. dubna 1927 uspořádali hasiči na Slavíkově louce v Liticích cvičení - soutěž tzv. "Zvoněnou", kterého se zúčastnili také hasiči ze Šlovic. Situace připomínající jeden známý český film nastala dne 11. ledna 1928, kdy během hasičského plesu v hostinci u Kirchmanů došlo k požáru Slavíkova mlýna. V roce 1929 Litičtí hasiči samozřejmě nemohli chybět na hasičských oslavách ve Šlovicích a sami pak v roce 1930 uspořádali velkou oslavu 40 let trvání vlastního sboru. Při požáru obecního lesa na Dubové hoře v roce 1934, byla zásahová jednotka hasičů přepravena na místo požáru nákladním automobilem pana Grubera. Za povšimnutí stojí událost z období po smrti T. G. Masaryka v září 1937, kdy hasiči z nově vzniklého českého Sboru dobrovolných hasičů ještě neměli uniformy. Při pietní akci k uctění prezidentovi památky v budově DTJ (Lidovém domě) tehdy stáli čestnou stráž hasiči němečtí. Činnost německého hasičského sboru skončila 6. května 1945, kdy předseda revolučního Národního výboru Tomáš Fronk převzal od německého starosty obec a od velitele hasičů požární zbrojnici.

Založení českého sboru

Od roku 1926 byl ve funkci první český starosta Litic Jan Metlička. Založení českého hasičského sboru proto bylo především záležitostí národně politickou. Předcházela mu velká iniciativa Národní jednoty pošumavské a snaha okrskového velitele a úředníka HVP Františka Procházky z Doudlevec. Na ustavující schůzi se v neděli 20. června 1937 v restauraci DTJ v Liticích sešli tito zakládající členové: řídící učitel a první starosta Tomáš Fronk, horník Jan Metlička (velitel), poštmistr Václav Pelikán (jednatel), dělník Vojtěch Jiskra, soustružník František Hobl a stavitel František Arazím, který složil 20.000 Kč na registrační kauci u MV. Sbor měl mimo 7 zakládajících členů ještě 21 členů činných a 133 přispívajících. Ještě v roce 1938 stihli litičtí hasiči uspořádat okrskové cvičení a okresní závody. Po záboru Litic Německou říší dne 3. října 1938 však přestal sbor existovat a veškerá sborová dokumentace byla zničena. Dnešní dochovaná dokumentace sboru je vedena bohužel až od roku 1945, tedy po konci 2.sv.války, kdy český národ začal po letitém krutém útlaku opět volně dýchat a žít.

Rozvoj činnosti po válce a v dalších desetiletích

6. května 1945 to byl právě první starosta sboru Tomáš Fronk, který s Václavem Pelikánem a Vojtěchem Jiskrou přijeli do Litic a ustavením národního výboru převzali vedení obce. Sbor obnovil svoji činnost a byl nově vybaven PPS 8-DKW a vozidlem Mercedes, které pak sloužilo dlouhá léta i jako sanitní vozidlo pro civilní obyvatelstvo. V padesátých letech byl ustaveno i družstvo žen. V roce 1957 byla svépomocí vybudována požární zbrojnice. Sbor byl vybaven DVS 8 + DS 16 a od roku 1976 CAS 16 - P RN. V roce 1985 získal sbor vozidlo CAS 25 Škoda 706 RTHP od roku 1989 s novějším motorem.

Nedávná minulost

V roce 2008 byla jednotka vybavena dopravním automobilem DA 12 Avia a také proběhla rekonstrukce části budovy požární zbrojnice - garáž právě pro DA 12 Avia. Po 50 letech historie bylo v roce 2008 znovu založeno ženské soutěžní družstvo. V roce 2012 byl sbor vybaven CAS 24 Iveco, která sloužila na PS v Plzni na Košutce a v roce 2014 novým dopravním automobilem Renault Midlum. V roce 2010 nechal sbor vyhotovit svůj historický prapor. V roce 2018 proběhla rekonstrukce budovy litické požární zbrojnice - největší za posledních 70 let. Tuto velkou stavební investici financovalo Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství HZS ČR, Plzeňský kraj, Statutární město Plzeň a Městský obvod Plzeň 6 - Litice.

text: Václav Král